Cesty po Turecku
Jelikož jsem měl možnost strávit čtyři měsíce „studiem“ v Turecku, nemohl jsem toho nevyužít k tomu, abych tuto zemi trochu lépe poznal i ze sedla svého kola. Nebudu zde popisovat jednotlivé cesty, protože jsem se o nich zmiňoval na svém tureckém blogu. Jen musím zmínit, že jsem při těchto výletech zjistil, že ČR nejsou kopcovité jak jsem si dříve myslel, ale je to jenom placka. Tedy aspoň ve srovnání s Tureckem. Dalším co je typické pro cyklistiku v Turecku je, že jste většinou jediným cyklistou široko daleko a budíte mírný rozruch, který jsem ale vnímal spíše pozitivně. Každý vás zdraví, mává na vás, a když už zastavíte někde poblíž, hrozně se zajímá odkud, kam, jak, kdy... I když k tomu vlastně ani nemusíte být na kole.
Každopádně bych závěrem řekl, že Turecko je cyklistice země zaslíbená (pokud vám tedy nevadí nějaké ty kopečky ... tedy samé kopečky :) ) a jsem moc rád, že jsem měl možnost této čtyřměsíční exkurze.
Jelikož jsem měl možnost strávit čtyři měsíce „studiem“ v Turecku, nemohl jsem toho nevyužít k tomu, abych tuto zemi trochu lépe poznal i ze sedla svého kola. Nebudu zde popisovat jednotlivé cesty, protože jsem se o nich zmiňoval na svém tureckém blogu. Jen musím zmínit, že jsem při těchto výletech zjistil, že ČR nejsou kopcovité jak jsem si dříve myslel, ale je to jenom placka. Tedy aspoň ve srovnání s Tureckem. Dalším co je typické pro cyklistiku v Turecku je, že jste většinou jediným cyklistou široko daleko a budíte mírný rozruch, který jsem ale vnímal spíše pozitivně. Každý vás zdraví, mává na vás, a když už zastavíte někde poblíž, hrozně se zajímá odkud, kam, jak, kdy... I když k tomu vlastně ani nemusíte být na kole.
Každopádně bych závěrem řekl, že Turecko je cyklistice země zaslíbená (pokud vám tedy nevadí nějaké ty kopečky ... tedy samé kopečky :) ) a jsem moc rád, že jsem měl možnost této čtyřměsíční exkurze.